Nedávný rozhovor s kamarádem se točil o jistých náladách a pocitech, které člověka párkrát za život dostanou. Prý „piš si deník, to pomůže, ale nepiš nic na net". Hezké. Pokud by mé písmo nespadalo do kategorie egyptských hieroglyfů a já na svém stole našel kousek čistého papíru, určitě bych tu myšlenku zvažoval. Vypláznout celé své černé svědomí napospas internetu, po zralé úvaze, také nebude nápad roku. Jsou věci, kterým se blízkým svěřit nemůžete, ať už z důvodu přílišné abstraktnosti, která by mě postavila do role zakomplexovaného intoše, nebo z pohnutek ryze soukromých. K terapeutovi nechodím, v kostele mi hrozí upálení. Komu se tedy člověk může vypovídat, aniž by si platil erotickou linku nebo má natolik rád svého psa?

Hitch: Lék moderního muže, Eraserhead (Mazací hlava), Chasing Amy (Hledám Amy / Zoufalec)

Když člověk pozná, že má nějaké to kolečko do počtu, nebo naopak pár postrádá, měla by to být polehčující okolnost. V to alespoň doufám. Když je člověk trošku jiný, dá se to ještě vstřebat. Zvykne si. Však ono to má i své výhody vyčnívat ze stáda, i když se zrovna tím směrem střílí. Jak ale reagovat na situaci, kdy byste sami sebe z pohledu třetí osoby označili za absolutního pošuka?

Prison-break.cz, moje první větší dítě, které jsem porodil s naší redakcí, mě vyslalo do rušného středu naší bezvýznamné zemičky. Praha byla dějištěm již třetího ročníku soutěže popularity internetových projektů - Křišťálové Lupy. A seriál Prison Break rozhodně pořád populární je...a v tom je ten problém...

Původní zamýšlené zamyšlení (zajímavá fráze), které bylo úspěšně zaznamenáno do mého pytlíčku nápadů, jenž se čte stejně dobře jako včerejší seznam nákupu, se vydralo na povrch na popud Človíčkova článku s názvem Jak vypadá můj běžný den. S dovolením použiji svůj původní název vystihující více podstatu zamyšlení. Ještě pár takových blogových akcí a můžu se směle přidat do středního proudu. Ne že bych se cenil na jízdu dálnicí. Spíše metro. Pod zemí, neřídím ho, nevím, kde staví a ani kde vystupuju.

Jak si nehrát na život by měl tento článek prozradit a třeba mi i otevřít oči. Konečně

Dnes umřel můj nejlepší kamarád, moje inspirace i milenka současně.