zobrazit rychlé menu
hlavička

The Last Guardian

Obtížná cesta za svobodou,
se zvláštním tvorem se zkříží,
na místě tajuplném,
pevné pouto stvoří.

Až budu někomu chtít ukázat, že hry opravdu nejsou jen o násilí, střílení či ztrátě času, ale dokážou být pravým uměním, poběží jim u mě The Last Guardian.

Jak jinak nazvat dílo, které probudí zvědavost, hravost, naučí trpělivosti a znovu objeví um jen tak mlčky zírat dlouhé chvíle, sedět a žasnout nad těmi drobnými detaily, tou uvěřitelností a přirozeností? Jak jinak pojmenovat interaktivní zážitek, který vyvolá reálné silné emoce? Jak nazvat stav, kdy vznikne citové pouto k imaginární bytosti? Jak jednoduše popsat příběh, který duševně obohatí za hranice klišé fráze, příběh, který má moc člověka změnit k lepšímu?

Pokud i při sepisování těchto pár řádků, více jak měsíc po dohrání, musím zadržovat slzy ... a selžu, měl jsem tu čest setkat se s pravým uměním.

Herně i technicky by se dalo Guardianovi vytknout lecos. Určitě hra nesedne každému, ale ten zbytek hře odpustí nad poměry dost a bude odměněn něčím, co se ve hrách běžně nevidí.

Sepsáno 1.7.2018 15:18 do kategorie Game art

vše okolo Trica - AI, animace, zvuky +
hudba ve stylu Thomase Newmana +
90 %
- občasné technické obtíže
- systémové nároky (Pro 4K nedává)

Komentáře

Zatím nebyl napsán žádný komentář.
Napsat komentář
Ondřej Vašíček