Prodávám svou ex-partnerku a milenku, která mi byla oporou při práci i zábavě. Je na čase, aby tato kráska začala sloužit někomu jinému. K čemu může sloužit a jaké jsou její míry?

Zastane každodenní práci, umí současně dělat neomezený počet úkolů díky její velké dočasné paměti. Dokáže vykouzlit nádhernou vizuální podívanou díky silné vizuální představivosti a hrátky s ní jsou tak krásné a plynulé. Navíc je složena jen z kvalitních částí, takže sakra něco vydrží.

Zde jsou její míry...

[*AKTUALIZOVÁNO*]

13.3.2012
Zajímavé události se staly pár dní po vydání mého dosti kritického článku. Přestože s mým blogem za celou dobu jeho existence neměl nikdo problém, náhle se mě pokusil někdo cracknout (většina z vás zná pod termínem hacknout). Web je postarší a tak měl menší skulinku, kterou jsem během chvilky odstranil a kvantum spamu během pár sekund vymazal...po pečlivé záloze.

Nyní ale ta "vtipná" věc. Útok pocházel ze Slovensa, z Bratislavy. Autor Marián Margorín mnou kritizované knihy pochází překvapivě ... ze Slovenska a dle zadní strany knihy pracuje překvapivě ... v Bratislavě. Pokud přihlédnu k faktu, že většina z toho malého množství čtenářů, je česká a programově neznalá, svést tento sled událostí na náhodu, by bylo hodně odvážné.
Na nikoho jsem však nechtěl ukazovat prstem, tak jsem redakci CPress poprosil o kontakt na autora, abych mu mohl sdělit, že takové dětinské chování nemám rád a pokud mi chce něco říct, ať to udělá mailem, telefonem nebo se semnou klidně sejde, namísto urputné snahy dokázat, kdo dočůrá dál.
CPress mi však jen sdělil, že mu předají mou adresu a že se mi ozve, pokud bude chtít.

Suma sumárum, dva týdny čekání uběhly, nikdo se neozval, což mě po předchozích zkušenostech nepřekvapilo.
Kdo ví, možná to vše byla jedna neuvěřitelná náhoda. A nebo jste si pravděpodobně obrázek již udělali sami, jak se dnes lidé mohou stavět ke kritice.

Již řadu let se živím tvorbou webových stránek. Tento obor se vyznačuje dvěmi zásadními věcmi.

• Jak si bohužel myslí řada zákazníků, opravdu nejde jen o jednoduché HTML, které se naučíte během dne a řada studentů se tak pyšní tím, že umí dělat webové stránky.
• Je to jedno z nejdynamičtějších pracovních odvětví. Musíte se neustále (tím myslím doslova - neustále, každý den) učit nové věci, technologie, postupy, zůstávat v obraze atd., pokud nechcete být na druhé koleji.

Tyto dvě věci znamenají, že se stále něco učíte a v pracovně, doma či v zaměstnání se vám válí tuny knížek, které každým rokem přibývají. (nemluvě o seminářích, kurzech, řešení na internetových diskusích atd.)

Na jednu stranu je člověk rád, že jeho práce není stereotypní, na druhou při takovém tlaku vyžaduje profesionální přístup od služeb a věcí, které si platí k efektivní výuce.
Dnes nebudu psát o kurzech ani o internetových diskuzích, ale o knihách/knize. Za tu dobu jsem jich přečetl řadu a byly o lecčems. V drtivé většině příkladů byly opravdu dobře napsané a člověka učí konzistentněji než nahodilé tutoriály na internetu, nehledě na obecně příjemnější práci s fyzickou knihou. Ani větší zkušenost autorů v podávání informací a odfiltrování chyb editory není k zahození.
Občas se ale najde kousek, nad kterým člověku zůstává rozum stát.

Jak sami podle nadpisu můžete hádat, kniha jQuery bez předchozích znalostí je přesně takovým příkladem. Můžete také získat dojem, že je kniha pro všechny, kdo nemají s jQuery znalosti. Spíše bych to ale upravil na něco jako

„Napsal jsem knihu o jQuery bez předchozích znalostí"

Tak špatné to opravdu je.

No jo, kritizovat umí každý. Mnohdy jde jen o špatné rozpoložení čtenáře nebo dokonce jeho nepochopení. Obojí může být klidně i můj případ. Jenže já se místo kafrání u piva rozhodl pro konstruktivní kritiku a po určité době jsem si začal zapisovat veškeré věci, co mě na knize iritovaly do takové míry, že jsem knihu shledal ne nepřinášející nic dobrého, ale rovnou škodlivou, protože vás učí špatné věci špatným způsobem a je plno polopravd a lží. Stalo se tak něco, co jsem s knihou ještě nikdy neudělal. Byl jsem nucen ji v třetině přestat číst, protože kniha místo sebehoršího přínosu vás pouze degraduje a zdržuje od efektivního vzdělávání.

Proč tomu tak je, se můžete dočíst v článku. Berte prosím na vědomí, že vše je popisováno z pohledu naprostého začátečníka v jazyce jQuery. Jsem tedy cílová skupina knihy a od toho se odvíjí i moje námitky. Na druhé straně by mě zajímalo, kdyby se na knihu podíval opravdový profesionál - zřejmě by se děly horší věci.

Na rožmitálově ulici v Blansku se mi dvě sympatické mladé slečny, pravděpodobně romského původu, snažili z košíčku prodat nějaké cetky.
Prý proti dětské rakovině v brněnské nemocnici. No, pominu, že v žádné brněnské nemocnici neumírají děti na rakovinu kvůli nedostatku peněz a stejně tak pár tisícikorun lepší výzkum nezajistí.
Většina lidí buď dělá, že jsou neviditelní a jdou dál, druzí se zastydí a něco zaplatí. Není nad to, koupit si dobrý pocit, co? Doporučuje 4 z 5 prodavačů odpustků.

V posledním měsíci se mi docela poštěstilo. Vzniklo totiž několik příležitostí okupovat naši velkou plasmovou TV, která je po většinu večerů mému oku zapovězena. Ono oko bych na ni hodit mohl, ale sledovat po večerech Ordinaci a politické debaty na takovém technickém skvostu, to je proti technické lidskosti!

Jal jsem se tedy úkolu pracně vykrojit nějaký čas z nabitého pracovního rozvrhu a nacpat do něj nějaký smysluplný výběr HD/FullHD filmů, které mě tu neutěšeně žádají o zhlédnutí. A že jich není málo.

Někdy si přeji, aby vypukla atomová válka a já se ocitnul někde v atomovém krytu se zásobami jídla, elektřiny a výherkyněmi soutěže o nejlepší manželku. Pak bych mohl shlédnout všechny filmy, které si to zaslouží, dohrát všechny hry, které za to stojí, a pročíst všechny knihy, které mi něco dají. Jenže to je furt samej mír, ekologie a člověk má čas akorát tak na práci.

Z kupy kvalitních filmů jsem tedy vybral směsici, která mi byla doporučena, sloužila jako oddech, naplnila parametry pro vizuální podívanou, kterou TV jistě ocení, a místo si měla najít i nějaká komornější věc, kterou bych jinak s klidem sledoval i na „pouhém" 24 palcovém monitoru.

Moon (2009), Scott Pilgrim vs. the World (2010), Gran Torino (2008), Star Trek (2009), Transformers: Revenge of the Fallen (2009), Zombieland (2009), Harry Potter and the Half-Blood Prince (2009) je onen výběr. Až nyní zpětně vidím, že ručička vah se nehezky naklonila ve prospěch letních blockbusterů. V příštím článku bude zbytek výše jmenovaných filmů.

Svět se mění, časy se mění, sakra, i to spodní prádlo se mění každej den, tak proč by se nemohl změnit člověk? Já se změnil. Je ze mě levičák tělem i duší. Nebylo to lehké rozhodnutí. Však se podívejte na dnešní sexuálně-eroticko-konzumní společnost, která svým hrhr stylem udělala z drtivé většiny populace čistokrevné dolňáky. Přitom být horňákem není nic, za co by se člověk musel stydět. Nahoře to je mnohdy o poznání krásnější. Pravičáci jsou pak kapitolou sami pro sebe. Jasně si pamatuji dobu lehce minulou, kdy nás zákeřný trend nutil sice stále zůstat dolňáky, avšak přiklánět se v mnohém k pravé straně.

S tím vším je ale konec. Už žádné koukání skrz prsty na horňáky či dolňáky, už žádní radikální pravičáci.
Ukažme si, proč je dobré býti LEVIČÁKEM!

[*AKTUALIZOVÁNO*]

Zhruba 14 dní se v naší domácnosti nachází 50ti palcová plasma PS50C680 od Samsungu. Za cenu něco málo vyšší než 23 tisíc jde o bezkonkurenční koupi, protože jde stejný panel jako sedmičková řada (ach ten marketing), podporuje 3D a jsou k ní jedny brýle zdarma.

O strastech a ...vlastně jen strastech, co se točí okolo HD a 3D mám napsaný téměř celý článek, který však vydám později. Obsahuje veškeré info o faktu, že s velkou TV vám domů kvalitní obraz sám nepřijde a je nutno pro to udělat dosti věcí.
Tímto článkem bych chtěl pouze stručně shrnout mé postřehy z faktu, jak snadné je mít 3D kino v dnešní domácnosti a jaké to je.

Mou 3D panenskou blánu protrhl před delším půlrokem komerčně úspěšný Avatar. Zážitek to nebyl kdovíjak skvělý, ať už mám na mysli film či samotné 3D. Jak si tedy vede 3D technologie doma? A co obyčejné pokoukání HD filmů na padesáti palcích do ruda rozžhavené plasmy?

Otázkou není, zda je doba už pořádně zvrácená, ale zda si to dostatečně užíváme.

Komerce je prolezlá všude. Vyjde film, na jeho motivy se udělá podprůměrná videohra, o nic lepší verze na mobil a další herní zařízení. Vyrobí se zástup figurek, boxy na svačiny, tapety, zvonění, do tisku putuje první časopis, napíše se (vygeneruje) řada knih. Protijdoucí lidé to mají na triku, svalnatý vyhazovač žvejká žužu z oné edice a dokonce když se sexy barmanka zohne pro další bednu tvrdýho, vidíte na dříve božském zadečku tetování s motivy toho. Když vám kdosi nabízí trip s povědomým logem, začnete uvažovat o soudnosti marketingového oddělení. Pokud máte štěstí, reklama na daný produkt, který je nyní spíše náboženstvím, se na vás hrne pouze z deseti nejrůznějších zařízení. Vidíte ji v TV, slyšíte v rádiu, vyskakuje vám na internetu a především vzduch nebezpečně houstne v oparu oné modly.

Jednoduše řečeno, pokud je něco (a má být) úspěšné, je to všude, na všem a ve všem. S jediným cílem - zisk. Mnohdy i dobré původní značky generují kýčoviny, protože se prodají. Kolikrát jste ale viděli, že by se na relativní kýč, defakto mrtvou značku, začaly vyrábět věci, které...prostě nejsou in, nezapadají do žádného marketingového plánu a očividně nebudou generovat převratné zisky? Já měl tento víkend s jednou takovou čest a setkání to bylo rozhodně podivné po všech směrech.

Když jsem tuhle cestou z práce potkal na cestě ještěrku bez hlavy, nepřekvapilo mě, že hlava k tělu nedorostla. Když už ale ani tělo nepřirostlo k opodál ležící hlavě, donutilo mě to se zklamáním přehodnotit mou důvěru v regeneraci...

---

Když jsem tuhle cestou z práce potkal na cestě ještěrku bez hlavy, nepřekvapilo mě, že hlava k tělu nedorostla. Když jsem ale nikde poblíž neviděl hlavu, donutilo mě to se sevřeným hrdlem přehodnotit mou důvěru v regeneraci...

Člověk je tvorem hloubavým. Ne nadarmo vznikla rčení a situace jako

Být čí nebýt

Myslím, tedy jsem

Přemýšlet o nesmrtelností brůka

nebo moje oblíbené

Být, tedy brůk.