Být prvotně stylový, nevšední, mít zajímavé herce, mrštný formát a v rukávu pár dost vtipných a ujetých scén, je skvělý start, který jak koukám očaroval dost lidí. A The End of the Fukcking World tohle vše má. Ale…

Což o to, být chvílemi děsně stylový, tajemný, vtipný, parodický, akční, noirový, dramatický a kdo ví co ještě, je úctyhodná věc. Jenže to jaksi pozbývá smyslu, když jde jen o krátké uzavřené zážitky bez jakéhokoliv přesahu. Tvůrci umí navodit ledajakou atmosféru, ale její smysl je prázdný a nesahá za hranice pár desítek minut. Vše si žije ve své malé časové bublině.

Když si AI začne uvědomovat sebe sama. Déjà vu?

Je možné obdivovat vraha?

Konec cesty jedné z nejvýraznějších seriálových osobností.

V posledním měsíci se mi docela poštěstilo. Vzniklo totiž několik příležitostí okupovat naši velkou plasmovou TV, která je po většinu večerů mému oku zapovězena. Ono oko bych na ni hodit mohl, ale sledovat po večerech Ordinaci a politické debaty na takovém technickém skvostu, to je proti technické lidskosti!

Jal jsem se tedy úkolu pracně vykrojit nějaký čas z nabitého pracovního rozvrhu a nacpat do něj nějaký smysluplný výběr HD/FullHD filmů, které mě tu neutěšeně žádají o zhlédnutí. A že jich není málo.

Zhruba 14 dní se v naší domácnosti nachází 50ti palcová plasma PS50C680 od Samsungu. Za cenu něco málo vyšší než 23 tisíc jde o bezkonkurenční koupi, protože jde stejný panel jako sedmičková řada (ach ten marketing), podporuje 3D a jsou k ní jedny brýle zdarma.