The End of the F***ing World - recenze

Být prvotně stylový, nevšední, mít zajímavé herce, mrštný formát a v rukávu pár dost vtipných a ujetých scén, je skvělý start, který jak koukám očaroval dost lidí. A The End of the Fukcking World tohle vše má. Ale…

… ale tím končí a přesedlá na dráhu nesmyslného chaosu a zmaru. Seriál se velice brzo začne točit ve vlastní touze šokovat a tlačí na pilu, seč to jde. A vy víte, kdo to v takovém případě vždy odnese jako první. Scénář.

Hlavní postavy místo vlastního vývoje se stávají ještě více nesnesitelnějšími a sebemenší náznak, že byste je teda nakonec mohli mít alespoň trochu rádi, je zadupán další sadou křečovitých a donebevolajících rozhodnutí, které jim byli vepsány do vínku zoufalým scénáristou snažícím se udržet rozjetý vlak v pochybných kolejích.

Na konci tak člověk smutně zjistí, že ho koleje dovedli do míst, kde uvěřitelnost čehokoliv je mizivá a nic nemá moc velký smysl. Ale především, je mu zcela u zadele, co s „hrdiny“ po polootevřeném konci bude.