Monument Valley 1 & 2 - recenze

Jedna z nejlepších her pro mobilní zařízení. Prý.

Mobilní hry jsem nikdy nehrál. Nevyhovoval mi jejich formát a ovládání, i většinou povrchní záběr mířící na mladší publikum. Okolo Monument Valley ale panovala aura poetického zážitku. A to já opravdu můžu. Miluju hry jako The Last Guardian, Journey, Brothers, … A tak jsem se rozhodl dát mobilní platformě šanci.

Nebudu chodit kolem horké kaše. Monument Valley je opravdu krásná, líbezně ozvučená, ale taky dost přeceňovaná hra. Nenabízí totiž nic výjimečného. Tedy na poměry her obecně. Pokud vyniká v mobilním světe, jde o jednookého krále v zemi slepých.

Problém Monument Valley vidím ve třech věcech.

Kratičká délka

Dohráno včetně rozšíření Ida’s Dream za dvě noci před spaním – cca necelé 2 hodinky. To mi přijde až směšně málo. Hra nemusí být zrovna 150 hodinové RPG, aby se člověk necítil ošizený.

(Ne)originální systém

Monument Valley je prostě jen Fez bez skákání. Herní mechaniky jsou magické na pohled, ale 90% času u toho zůstane. Dostat Idu na určené místo je většinou přímočará věc, maximálně otázka pár pokusů. Pouze ve dvou případech se mi stalo, že jsem se musel zastavit a opravdu přemýšlet, co dělám.

Příběh

Nevětším zklamáním ovšem je, že za vší tou ambientní krásou a poetickými texty, se neskrývá vůbec nic. Monument Valley není mobilní Journey. Kde vás jiné hry dojmou nebo nutí přemýšlet, tam Monument Valley ztrácí dech ve své nesmyslné jednoduchosti.

Byť je přede mnou ještě druhý díl, zatím nemám z mého vstupu do mobilního hraní dobrý pocit. Neuvěřitelný potenciál, který herní médium má, zde prosvištěl komínem.

Neberte to špatně. Monument Valley není špatná hra. Je to dost příjemná hříčka. Ale pokud je tohle top, co dokáže mobilní hraní předvést, nebude to nejspíš můj šálek čaje.

Monument Valley trailer

Monument Valley 2

Druhý díl je snad v každém aspektu lepší, než první počin. Scenérie jsou krásnější, barevné palety rozezní vaše melancholické já, čemuž rozhodně pomůže i skvělý soundtrack. Hrátky s perspektivou a herní prvky mají dost nových nápadů na to, abych odvolal tvrzení o podobností s FEZ. "Nápady" jsou obecně výraz, který mi při hraní druhého dílu přicházel na mysl často. Drobné záblesky originality se povalují napříč celou hrou. Dělají o to větší radost, že je člověk nečeká.

Bohužel přetrvávají i veškeré zápory z předchozího dílu. Krátké, jednoduché a nově sice se smysluplným příběhem, který je i mile a dojemně podaný, ale na malém prostoru zcela bez dopadu. Přesto druhý díl dokázal změnit můj názor a ručička vah se přiklonila k pozitivnímu dojmu ze hry a jsem rád, že jsem měl tu čest si obě hry zahrát.