Není to tak dávno, co si moje AlterEgo stěžovalo na uši.
"Všecko je tak všední, oposlouchané, bez špetky nápadu a stylu. Nemáte se tak moc rádi, že bydlíte každá na jiné straně hlavy. Vždyť vy na sebe ani nevidíte. I ty kule, co se celý den paří v těch těsných trenclách, na sebe vidí. Že vy jste, slečny, nějaké rozladěné?"
Že jsou uši v pořádku a AlterEgo trpí pouze nedostatkem...hudebně kvalitního a především originálního materiálu, dokázalo nečekané překvapení pocházející z o nic méně čekané země. Maďarsko jest rodná země hudebníka, říkající si Yonderboi.
Doufám, že se moc nemýlím, když budu tvrdit, že ho drtivá většina naši zdegenerované populace nebude vůbec znát. Při snaze svými slovy popsat styl hudby, kterou Yonderboi skládá, mě napadaly výrazy jako
Yonderboi je prostě originál. Jakékoliv pokusy o sepsání jeho stylu končí pouhým fantazírováním. Server freemusic.cz použil výrazy jako "kombinace downtempa s triphopem, lounge a 60ties Bar-Jazz music. Markantní je jeho láska k letitým groteskám". Polopaticky řečeno, Yonderboi kombinuje různé retro prvky (charismatický hlas, šumění pásky, nástroje), místy klidný jazzový styl, tajemné zvuky, nebojí se použít ani melodický rock a celé to napojí na elektronický základ. Každá skladba je navíc velice různorodá, přesto mají něco společné.
Laszlo Fogarasi, jak zní jeho pravé jméno, se ukázal jako nadaný už v 16ti letech. Jeho skladby se objevily na kompilaci Future Sound Of Budapest. Ve své diskografii Yonderboii leží 2 kousky. V roce 2000 vydal album Shallow and Profound. O pět let později, v roce 2005, pouští do světa perlu s názvem Splendid Isolation. Na různých fetivalech vystupoval i v České republice nebo s českými tvůrci - Euro Connections, High Tone + Yonderboi, 27.4. Palác Akropolis Praha, Khoiba vyrazí v únoru po Německu společně s Yonderboi. Jeho skladba People Always Talk About the Weather byla například zremixována (JunkieXL) a použita ve hře Need for Speed Carbon.
Na samotném Laszlu Fogarasovi mě fascinuje také jeho image. Obal jeho druhé desky Splendid Isolation, kde stojí coby postava oblečená do šatů, připomínající staré klauny a svírající nepřirozeně zářící modrou věc (pilulku alá Matrix?), mě okouzlil na první pohled. Nějakou dobu jste tento obrázek mohli vidět v levé straně webu. Obal první desky není o moc slabší. Retro vzhled ve stylu Good bye, Lenin! má též své kouzlo. Vtipné je, že ten člověk co fotka, to naprosto jiný vzhled. Až po tomto člověku půjde FBI za příliš dobrou hudbu, nemusí si ani dělat plastiku. Ve skutečnosti totiž vypadá také zcela jinak. Na fotce o kousek níže je k nepoznání od fotek z vystoupení.
První album. Celkově je nádech desky více elektronický, méně vlastního zpěvu, více externích hlasů (zpěváček) alá Massive Attack. Dodává to skladbám na výjimečnosti. Toto album má jedinou nevýhodu. Slyšel jsem ho až druhé a oproti druhému kousku je prostě slabší. Přesto je to pestrá a jednotná směsice velice kvalitních a originálních melodických skladeb. Oproti čistě elektronické a mnohdy monotónní a stereotypní hudbě je Shallow and Profound krokem k "normálnějším" posluchačům, kteří ještě nejsou natolik normální, aby ujížděli na top radio hits. Album obsahuje poměrně velké množství 17ti skladeb.
Diskografie
Before you snap je název skladby, která mě uhranula a přivedla k tomuto hudebnímu tvůrci. Staré piáno za lehkého praskání desky tvoří kulisu pro charismatický, klidně hovořící hlas, nejspíše vystřižený z nějakého dobového filmu let šedesatých. Housle chytí vypravěčský hlas a dají mu rytmus. Ze skladby sálá neuvěřitelná deprese a naléhavost. Krákorání vran, neidentifikovatelný hukot, cizí řeč. Tato skladba, přestože je začátek roku 2009, pro mě bude zřejmě po celý jeho zbytek skladbou roku. Na první poslech možná trochu silné kafe. Kamarád, kterému jsem skladbu poslal, dokonce psal, že to nemůže doposlochat, protože je to neuvěřitelně depresivní. Pokud je hudba takto silná, je to jedině dobře.
Celé album Splendid Isolation je mnohem více hudební. Téměř se odklání od elektroniky, více slyšíme klasické nástroje a zpěv. Některé sklaby by dokonce svým moderním přístupem mohly zaznít v rádiu. Toto album doporučuji pro poslech jako první. Většina ukázek bude právě z tohoto alba. Album má 13 skladeb.
Diskografie
Zde je pár ukázek. Berte prosím v úvahu, že Yonderboi má opravdu velice širokou paletu písní. Pokud se vám alespoň jedna zalíbí, doporučuji si na Youtube najít další. Ve své diskografii má opravdu hezké skladby. Nemá smysl je zde dávat všechny. Některé živější až téměř taneční, přes rokové až po melancholické či jazzové. Je to prostě velice široké spektrum.
Sepsáno 20.1.2009 19:18 do kategorie Jukebox