Skrytě zvrácená móda

Otázkou není, zda je doba už pořádně zvrácená, ale zda si to dostatečně užíváme.

Komerce je prolezlá všude. Vyjde film, na jeho motivy se udělá podprůměrná videohra, o nic lepší verze na mobil a další herní zařízení. Vyrobí se zástup figurek, boxy na svačiny, tapety, zvonění, do tisku putuje první časopis, napíše se (vygeneruje) řada knih. Protijdoucí lidé to mají na triku, svalnatý vyhazovač žvejká žužu z oné edice a dokonce když se sexy barmanka zohne pro další bednu tvrdýho, vidíte na dříve božském zadečku tetování s motivy toho. Když vám kdosi nabízí trip s povědomým logem, začnete uvažovat o soudnosti marketingového oddělení. Pokud máte štěstí, reklama na daný produkt, který je nyní spíše náboženstvím, se na vás hrne pouze z deseti nejrůznějších zařízení. Vidíte ji v TV, slyšíte v rádiu, vyskakuje vám na internetu a především vzduch nebezpečně houstne v oparu oné modly.

Jednoduše řečeno, pokud je něco (a má být) úspěšné, je to všude, na všem a ve všem. S jediným cílem - zisk. Mnohdy i dobré původní značky generují kýčoviny, protože se prodají. Kolikrát jste ale viděli, že by se na relativní kýč, defakto mrtvou značku, začaly vyrábět věci, které...prostě nejsou in, nezapadají do žádného marketingového plánu a očividně nebudou generovat převratné zisky? Já měl tento víkend s jednou takovou čest a setkání to bylo rozhodně podivné po všech směrech.

Byl jsem jedním z anonymních návštěvníků předvánočních nákupů v brněnském Tesco nákupním středisku. Chtěl jsme se poctivě připravit na zimu trenclemi s vnitřím i vnějším kožíškem. Vnější růžový či fialový, vnitřní černý či stylově hnědý. Navštívil jsem tedy textilní oddělení a k mému překvapení tam narazil na značku oblečení Warner Bros (známé filmové studio). "Harry Potter", napadne mainstreamovou masu. NE. Žádné reklamní zboží.

K mému údivu jsem narazil na triko s obrysem old-schoolové postavičky zajíce Bugs Bunnyho. Najít v bloku pro dorost/dospělé oblečení s kreslenou postavičkou, která má už 60 let, nemůže být bráno ani jako recese. O což se zjevně ani nikdo nesnažil. Podívejte se totiž na styl trika. Co to ve vás evokuje?

Jednotné depresivní barvy s kontrastní růžovou naprosto odporují universu tohoto pořadu. Čiší z toho mírná dekadence. Arogantní postoj Bunnyho říká "vodprejskni". Nejsilnějším faktorem je však barevně kontrastní maska - faleš, potřeba něco skrývat. Silně to ve mně evokovalo postavy z úžasně umělecké hry Bioshock, kde léta zvrácené morálky, genetických úprav a neutuchající honba za místní návykovou látkou udělaly z lidí morální trosky. I oni nosili maškarní masky, které více než zakrytí vlastního vzhledu vyjadřovaly nechuť podívat se do zrcadla. To vše nádherně podkresleno Art-deco stylem.
Na druhý pohled však Bunny s maskou vypadá jako uplně někdo jiný - Wile E. Coyote ... v Loonely Tunes univerzu něco děsně smrdí (možno tedy plynová maska?).

Podobných kousků bylo v obchodě více. Všechny se vyznačovaly tím, že byly naprosto undergroundově laděné, neměly ani špetku stylu z originálu a křičeli: "Takoví ve skutečnosti jsme, lidští."

Nikdy vás nenapadlo, proč Bugs Bunny u sebe neustále nosí mrkev a bez ní je značně nervózní? A co slabost pro krásné zaječice, neboli symbol playboye/sexuality? Sex, drogy, rock&roll. Stejně jako kdyby Coyote nebyl nadopovaný speedem, nikdy by si u Road Runnera ani neškrtl.

Odvrácené pojetí pohádkových postaviček, stavějící je do hříšně lidského světla, je po dlouhé době konečně něco originálního, znepokojujícího, nečekaného, stylového, nekomerčního a nyní už i mého.

Co tím však Warner Bros sleduje, je mi záhadou. Naprosto mimo cílení diváků, znehodnocování původního návrhu, jakákoliv absence snahy vydělat (levné triko, žádný masový prodej). Taková velká firma nemá absolutně žádný důvod takový výrobek pouštět na trh a taky to nikdy nedělala. Že by se kreativně vybíjel nějaký kreativní jednotlivec, který nám chce více poodkrýt pravou povahu postaviček, jak to už vtipně začala Falešná hra s králíkem Rogerem?