Martin Válek - nečekejte čekané

Martina Válka netřeba více představovat. Mnohé už bylo napsáno v předchozím článku Martin Válek - Génius příští genereace, ve kterém jsme měli možnost spatřit pravou hloubku umění. Pro ty z vás, kteří jste ještě nebyli schopni tak astronomicky emocemi naplněná díla vstřebat, mám špatnou zprávu. Dopey vydává další 3 rozmanité kousky, které posunují hranici do neprobádaných končin, což je pro ostatní diváky neuvěřitelné pozitivní zpráva.

 Znovu mohou zažít ten pocit, kdy se díky nevšedně originální práci ocitnou mimo svoje tělo i realitu a ze své duše useknou kus, který už nikdy nebude jako dříve. To, co je pro diváka nepopsatelně příjemná harmonie, je Aligierův očistec pro jakéhokoliv kritika. „Jak uchopit něco tak abstraktního a smyslného, jak na papír převést myšlenky génia?" dere se současně s pěnou vzteku z úst kritiků, kteří ztrácí víru ve své schopnosti. Přiznejme si to. Nejde analyzovat něco, co nás svým potencionálem a myšlenkou stonásobně převyšuje.

Dnešní tvorba, kterou Martin mým webem zprostředkoval veřejnosti, je velice pestrá. Čeká vás premiéra dějově nabitého díla Nudař, na který vás upoutával trailer v minulém článku. Jako pravdivé se ukázalo být i tvrzení o pokračování komerčně velice úspěšného Death Skittles. Tím to ovšem nekončí, protože Dopey tlačí na pilu a oživuje staronovou značku jménem Metamorphoses. Protože mnozí z vás netušíte, jedná se o remake Martinova studentského počinu, který je dodnes vzorem spousty začínajícím tvůrcům.

Nudař

Dopey ví, jak diváky navnadit. V minulém článku Martin Válek: Génius příští generace jste mohli vidět trailer právě na tento kousek. Že mnozí nemůžou dospat dalšího dne od doby, co ho viděli, nemusím zřejmě připomínat. Splnil Nudař trajlerové ambice?

Nudař je především jiný. Prozatím byla Martinova tvorba hodně symbolická, místy až abstraktní. Nudař se od tohoto konceptu obrací téměř o 180 stupňů a vplouvá do „dějových" vod. Nudařem se tak Dopey přiblížil klasičtějším divákům. Je to od něj samozřejmě skvěle promyšlený tah, jelikož tak přitáhne více zájmu na své tvůrčí gró.

Martin Nudařem dokázal nevídanou věc. Vzal nesčetněkrát omílané téma dospívajícího chlapce, čelícímu vlastnímu sebepoznání a učinil přesto působivý originální zážitek. Hlavní hrdina, dospívající v moderním světě, hýčkaný televizí a pln morálních standardů převzatých z bulvárních časopisů, se snaží dospět skrz ženy. Tak, jak mu servíruje dnešní rádoby moderní společnost - dokud nebude mít velkolepý pohlavní akt, hodný béčkově podprůměrného pornofilmu (sex + 10 bonusových poloh), v muže nikdy nedospěje. Bezejmenný hrdina se však setkává s krutou realitou, kde nádherné silikonové ženy pohrdají muži, jenž nemají steroidové výstavní tělo, či alespoň výstavní obnos na kreditce. Takto zdrcen navíc zjišťuje, že váha pravého přátelství je iluzorní opar, který se rozplyne tak rychle, jak vznikl.

V této chvíli Dopey chytá otěže své schopnosti neodsuzovat, ale ukázat skutečnost z pravého úhlu. Hlavní hrdina totiž pod tlakem věcí minulých objevuje své pravé homosexuální já. Je to prohra, náhoda, či snad šťastný konec? To musí posoudit divák.

Death skittles 2

Pokračování má být lepší, efektnější, krvavější, akčnější, srdceryvnější, originálnější a prostě celkově lepší. Po shlédnutí Death skittles 2 je každému jasné, že Martin Válek toto vše ví a nebojí se přitlačit na pilu. Druhý díl této černé komedie/alegorie nám poprvé v Martinově tvorbě ukáže mimo klasického horizontálního pohybu i pohyb vertikální! Pro oko neznalého diváka to možná může být šok, ale je o co stát. Hranice se mají překonat. Dětem v kině raději zavřete oči, protože by se příští rok mohly probouzet s vidinou krvavých efektů přes celou obrazovku. Jak říká Válkův dobrý kamarád a režisér Tarantino: „S krví se nikdy nešetří!" Někomu se možná bude zdát druhý díl filmu, který prozatím stačil zkultovnět, poněkud morbidní a proplánovaný. Pravdou však je, kdy sama Smrtka doprovázející anonymního hříšníka (očividně tu jde o dosazení nás samých) na smrt, má v sobě nepopsatelné tajemné kouzlo, při kterém vás mrazí v zádech. Jako bychom slyšeli „Smrt zabíjí" nebo „Diagnóza smrt". Přestože tato scéna nepostrádá nutnou dávku černého humoru, člověku se v hlavě točí otázka, co tím autor myslel, jaká je ta tajemná pointa. Doufejme jen, že za 100 let nebude ležet pod vrstvou hlíny a kamenem nesoucí nápis: „Zde leží manžel, milenec, záletník, sběratel pivních tácků, profesionální hráč Guitar Hero a příležitostný karaoke zpěvák, Martin „Dopey" Válek. Nechť všechny tvoje části těla, které jsme našli, odpočívají v pokoji."

Metamorphoses

...jest název nového počinu Martina Válka. Nejen dramatem, poezií a orgiemi živ je člověk. Tato téměř čistokrevná komedie vás dostane na kolena v pouhých 2 větách. Dalo by se říct, že Metamorphoses vzdává hold stařičkým němým groteskám, kde nebyl jiný sdělovací prostředek než obraz. Zvuk se musel nahrazovat informačními tabulemi, přesně tak, jak to Dopey dělá. Jistě, nebyl by to Martin, kdyby jeho dílo nemělo skrytý podtext - tajnou pointu. Zde se myšlenka lehce dotýká několika témat. Jmenovitě například transvestité, sport, astrologie, myslivost, nevysvětlitelné jevy a spousty dalších. Vše je umocněno tajemným (latinským?) nápisem na konci filmu. Rozluštění je nyní na vás, divácích.

Komentáře

Doporučeno

Kategorie