Dead set (minisérie) - kuapka, zombíí po sto p-vé - recenze

Soutěž Big Brother je v plném proudu, zbývá posledních pár soutěžících. Tam venku, za zdmi studia, se ale začíná cosi dít...něco podivného, krvavého, nezvratného. Televizní štáb ani soutěžící ještě netuší, že už zanedlouho budou mít jiné starosti, než jak si vzájemně nelézt na nervy. Zombie epidemie je tady a je potřeba se jí postavit tváří v tvář. Nic jiného totiž ani nezbývá.
Toť hezký popisek ze stránek csfd.cz

Recenze

Osobně se vůbec divím, že vzniklo něco jako zombie žánr. Pokud může existovat zombie žánr, proč tu nemáme třeba zoo žánr, žánr malých skupinek nebo třeba žánr pěkných zahrad? :) Celá zombie tématika je násilně vytržena z kontextu hororů a snaží se tvářit jako něco výjimečného, přestože paradoxně se jedná o naivní až vtipnou představu. Tím nechci říct, že bych měl vůči zombie filmů nějaké předsudky, jen si prostě myslím, že je to horor jako jakýkoliv jiný (kde se opakuje pořád to stejné). Někdy dobrý, někdy méně. Série Dead Set patří bohužel do té horší škatulky. První 2 díly jsou vyloženě nudné a člověk se musí přemáhat, aby to nevypnul. Od třetího začne kvalita mírně stoupat. Přesto se jedná o koukání nemastné až neslané, kdy strach dostanete jen při pohledu na hodinky (sakra, to už je hodin), oči nebudete odvracet díky efektům, ale hnusnému šedavému filtru a závěrečnou pointu budete též hledat marně.

Spousta lidí Dead Set označuje za konečně něco dobrého, po dlouhé době. Popravdě se k tomuto váže docela směšná historka. Původně jsem totiž četl, že má být Dead set strašně vtipná komedie. S tímto jsem shlédl 2 díly a opravdu jsem měl zato, že jde o špatnou komedii se vším všudy. Blbé vtípky i srandovní zombie. Poté jsem se znovu podíval na popisek CSFD, protože se mi to na komedii zdálo opravdu nudné. Pokud horor nedokáže přesvědčit, že je horor, bude tu asi něco špatně. Krásně bych tu mohl navázat článek o očekávání, které má větší vliv, než si většina z nás připouští.

Co v minisérii celkem funguje, je herecká pestrost, respektive povahová pestrost postav. Herci nejsou kdovíjací a nemají moc příležitostí se v té změti chaosu a nadávek moc ukázat, přeto je to jedna z nejlepších věcí na tomto počinu. Nechme stranou, že je to ryze prvoplánované. K uplnému klišé tu chybí jen rasová vyváženost. Tuto absenci hravě splní výstavní kousek transvestity, hloupé nány, svalnatého beranidla, který má za partnerku sexuální symbol (v Anglii asi dost bezvýznamný pojem :)), cholerického a arogantního šéfa a pokračovat by šlo dále. Všichni reagují celkem uvěřitelně a děj se posunuje právě díky různorodosti postav, jejích činů a následků. Žádné přešlapování na místě.

Původně jsem chtěl dát tak 40 %, ale závěrečný díl, přestože to není žádná perla, už má slušnou atmosféru. Nakonec tedy 55 %. Když neuvidíte, svět se nezboří.