zobrazit rychlé menu

Broken Flowers (Zlomené Květiny) – Bill Murray v otěžích Jima Jarmusche

Jim Jarmusch je zvláštní režisér. Spousta lidí by ho bez váhání označila za nudného, kdyby jeho filmy viděla. O to více uznání se mu dostane od ostatních. Jarmuschova filmografie na ČSFD krom jedné modré září červeně jak továrna na komunistické transparenty. Z cca 15 kousků jsem viděl pouze 3, respektive 6. Naše poprvé se událo u filmu Ghost Dog - Cesta samuraje. Tehdá o něco více naivní a hloupý Ondřík byl tímto filmem naprosto zmaten a unešen současně. Nejen že čekal úchvatné japonské souboje, které nedostal, ale především měl z filmu pocit, který předtím dříve nezažil. Bylo to zvláštní, táhlé, s vyšší pointou, než kterou jsem viděl tehdy v prázdném obývacím pokoji po půlnoci na ČT2 v originálním znění a s titulky - pro kohokoliv dříve nezvyklý jev. Teď si dokonce matně vzpomínám, proč jsem chtěl film tolik vidět. Velká reklama v časopisu Score nebo GameStar mě upoutala :). Druhým filmem jsou Coffee and Cigarettes (Kafe a Cigára). Je to spojení několika příběhů (krátkých filmů - kraťasů), mezi kterými jsou i Káva a cigarety 1.-3. díl od Jarmusche. Posledním kouskem jsou právě Broken Flowers a rozhodně nebudou tím posledním, čím mě Jarmusch potěší.

Recenze

Osobně mám moc rád Billa Murraye. Nedokážu říci, zda je to perfektní herec, protože většina jeho rolí jsou zatvrzelí pesimisté a flegmatici, a tak to vypadá, jak kdyby Murray nehrál, jen si vždy odskočil  na plac udělat pár nepřítomných výrazů. Poslední film s Billem před Zlomenými květinami, kterým mě odzbrojil, bylo Lost in Translation (Ztraceno v překladu) od Sofii Coppola. Film zmiňuji proto, že hlavní postavy jsou si v mnoha pohledech dosti podobné. Oba postarší pánové, finančně dosti zajištěni, znuděni životem, který už nijak nežijí, pouze stereotypně proplouvají.

Don Johnston (ne Johnson J) byl v mládí pěkný Don Juan. Nyní však roky na jeho osobních hodinách přibývají rychleji, než by si kdokoliv přál, a jeho současná přítelkyně ho opouští. Ve stejnou dobu dostává záhadný anonymní dopis, jenž mu taktně naznačuje, že je otcem devatenáctiletého syna, který ho pravděpodobně jede navštívit. Přestože veškeré dění bere Don velice flegmaticky a s odstupem, díky svému sousedovi a současně kamarádovi, který se nadmíru vyžívá v detektivních záhadách, se nedobrovolně vydává na cestu za svými 5 bývalými, potencionálními matkami imaginárního syna.

Takto poměrně originálně začíná roadtrip postaršího může, jehož cílem ve skutečnosti není najít matku, ale samotná cesta. Když víte, že od filmu nemusíte čekat akční přestřelky, honičky v autech, kriminální zauzlení, vraždy, sex (a tak erotiky se taky dočkáme :)), záhady a podobné aspekty, kterými se dnešní kinematografie přesycuje, zůstane vám čistý vytříbený film, kde si doslova vychutnáváte každý detail, mimiku a dokonce i ticho. Ono ticho se vůbec ve filmech strašně podceňuje. Dá vyniknout jednoduchým, ale důležitým zvukům, které mnohdy vůbec nevnímáme.

Bill Murray dává celému scénáři a řežii smysl. Bez něj by to prostě nebylo ono. Co naplat, u podobně laděných filmů se herecký um a sympatie velkou měrou podílí na vašem zážitku. V rolích bývalích přítelkyň, nyní žijících všemožně divné životy (ale na rozdíl od Dona opravdu žijí), se tu objeví například Sharon Stone, u které jsem si do poslední chvíle nebyl jistý, zda je to opravdu ona. Kde jsou ty doby, kdy jsi byla naším sexuálním symbolem, Sharon? V roli jedné z bývalých se například objeví i „Matka ze Six Feet Under" - Frances Conroy.

Nevšední filmové obrazy podkresluje ve filmu přítomná etiopská hudba (a celkově nádherně stylový soundtrack), která má opravdu něco do sebe, stejně jako přechodové dlouhé ztmívačky, které vám vždy dají na pár sekund možnost utříbit si myšlenky.

Broken Flowers je film, který vás během sledování možná nepřibije do křesla, ale potěší vás nádherně klidnou a místy upřímně vtipnou atmosférou. Film, který se nebojí detailů a přenesení iniciativy na diváka. Vřele doporučuju. 80 %

Trailer

Všechny trailery jsou bohužel tak nešťastně řešeny, že působí spíše jako průlet celým dějem. Nedoporučuji tedy na žádný koukat. Níže přikládám alespoň jeden z naprosto stylových songů, které ve filmu zazní.

Holly Golightly - There's an End

Sepsáno 18.3.2009 21:24 do kategorie Cinema

Komentáře

18.3.2009 23:52
# Zdeněk Večeřa
Už je to delší dobu, co jsem tento film viděl. Nějak mě ale neuchvátil, měl bych se proto na to s odstupem času zase podívat :))
19.3.2009 0:03
# Kalimero
Ono na to chce mít trošku náladu. Stejně jako mít náladu na komedii nebo akci.
Napsat komentář
Ondřej Vašíček