zobrazit rychlé menu
hlavička

Braid - hranice mezi hrou a uměním - recenze

braidFotorealistická grafika, nabušený soundtrack, rychlá zběsilá akce, cool postavy, cool hlášky, cool coolomet, sexy hrdinky, rychlý automobilový honičky, tisíce vystřílených nábojů, hektolitry prolité krve a to vše konzumuje v dnešní době velice rozšířený primát počítačový. Tak nějak vypadá představa člověka nezasvěceného do herní základní gramotnosti. Smiřte se s tím. Dnešní hry můžou za masové vrahy, rozvrácené vztahy i teroristické útoky.

braid

Pravdou však je, že část dnešního herního obsahu se z bezduchých blábolů vyvinula ve velice zajímavé výtvory, které se můžou chlubit jedinečnými aspekty, ať už jde o technickou stránku, umělou inteligenci, filmový zážitek, simulovanou reálnost, naučný prvek a v neposlední řadě také uměleckou stránku.

Takhle stroze napsáno to vypadá strašně, vím, stačilo napsat, že mi prostě chutná, ale pravdou je, že Braid je hrou, která vás obohatí hned v několika směrech a strnulý pocit po dohrání (zhlédnutí) a následné dumání nad sdělením už nepatří pouze kvalitním filmům, ale i těmto podceňovaným interaktivním malým zázrakům.

Braid se tváří zcela nevinně. Klasická 2D logická hra, kde je vaším cílem v každém levelu sesbírat několik puzzlů. Klasická logicko-hopsací arkáda, kde vypotíme nervy u nelogických levelů, dalo by se říct. Proč si teda odnáší absolutní hodnocení 10/10 a podobně? Tento malý zázrak je totiž v mnoha směrech originální a místy se svou genialitou vysmívá všem podobným hrám. Je to hra, na které pracovalo jen málo lidí a jejich rukopis je citelný na každém kroku. Hra byla do svého konce doslova vymazlená a herní zážitek je to opravdu originální a tím nemyslím dokola omílanou prázdnou frázi.

První hráčův kontakt s hrou je jako všude jinde otázkou grafického zpracování. Z různých screenshotů může člověk nabýt dojmu, že jde o roztomilou olejomalbu. V pohybu se však jedná téměř o snové dílo, kde pozvolné prolínací efekty a nádherná barevná paleta měnící se s aktuální částí hry tvoří hutný podklad pro neopakovatelnou atmosféru. Nestačí vidět to v pohybu. Člověk to musí mít v rukou. Jakou ironií tvůrců jsou už první kroky hráče, kteří otupení bezmyšlenkovitými scenériemi jiných, byť graficky úžasných her, netuší jejich velký význam.

 braid

Mnohdy stále opomíjená hudební složka je něco, bez čeho by Braid nebyl tím, čím je. Už v hlavním menu, které je zároveň herním prostředím, na vás vyrukuje neuvěřitelně tajemná hudba, kde houslové smyčce pokaždé zamrazí v zádech a v pozdějších fázích hry vyvolají velice tíživou atmosféru. Každý svět, do kterých je Braid rozdělen, má svůj vlastní styl hudby, díky kterému se zaposloucháte do očarovaně krásných keltských melodií i rychlejších kousků podtrhujících dění na obrazovce.

Hlavním prvkem Braidu je však hratelnost, protože se pořád bavíme o hře. V kostce by se dalo sice říci, že jde o logickou hru, ale ono to nebude tak úplně pravda. Braid je totiž z velké části hrou kreativní/důvtipnou, což je u her velice vzácné. Když se řekne logická hra, vybavím si nějaký šíleně komplikovaný mechanismus, velké bludiště a bolení hlavy. Braid je úplně jiný. 95 % úrovní je složeno z malinkého obsahu, který sám o sobě je dvěmi nezávislými rébusy. Cílem tady není rychlost prstů ani zdlouhavé řešení zbytečně složitých hádanek. Proti Braidu musíte použít DŮVTIP. Tím se na hony odlišuje od ostatních her. Veškeré rébusy jsou šíleně originální a jen výjimečně se stane, že byste stejný postup opakovali v jiném levelu. Řešení jsou tu téměř vždy otázkou pár sekund a vždy, když váš utrápený mozek přijde na řešení, s úsměvem se chytnete za hlavu a řeknete „no jasně". Braid vám dopřává neuvěřitelný pocit ocenění. Každé vyřešení složitějšího rébusu doprovází vlna euforie. To myslím doslova.

Jak se tvůrcům něco takového podařilo? Krom neuvěřitelného umu zde hraje roli čas a bourání zažitých hranic, které vám ale nikdo neosvětlí a vy na ně musíte přijít sami.

braid

S časem je spojen celý svět Braidu. Každý z několika světů (6) má své specifikum a je základem pro dané rébusy. Není to jen nějaká perlička, ale naprosto základní kámen pro mnohdy až bizardní herní postupy. Jednou můžete položením prstenu vytvořit kouli, ve které se zpomaluje čas, jindy při cestě zpět vytvoříte stínového společníka nebo pouhým pohybem doprava či doleva ovládáte časovou osu, což je zážitek naprosto fascinující a zapojí části mozku, o kterých jste ani nevěděli, že je máte. K tomu si připočtěte herní perličky, které budou bourat vaše představy o principech ve hrách.

2 příklady za všechny. Vždy v jednom levelu z daného světa můžete vidět obraz, ve kterém jsou vaše současné poskládané puzzle, které skládáte ve speciálním okně. Pokaždé, když je změníte, projeví se i v tom obraze v daném levelu. Normálně by to byl takový hezký designérský prvek, až do chvíle, kdy zjistíte, že plošinka na daných puzzlích, která je jen součásti obrázku, se opravdu chová jako plošinka a vy na ni můžete skočit. Přirovnal bych to k situaci, kdy vám moderátor z televize podá naživo ruku. Druhým příkladem je perlička, shodou okolností ve stejném levelu, kde je záhadný mrak, který se, jak zjistíte po chvíli pozorování, pohybuje. Velice pomalu, ale pohybuje. Ve skutečnosti se jedná o řešení nadstandardního úkolu získání hvězdičky. Musíte se na něj dostat a čekat NĚKOLIK HODIN než se přesune na druhý konec mapy, kde vás čeká bonusová hvězdička. Věru povedený vtípek autorů, kterým se vysmívají všem konceptům, kde vše musí rychle odsýpat, aby se hráč ani na minutu nenudil. Můžu vám ale zaručit, že když prokouknete tu podstatu hlavolamu, který se ještě nikdo neodvážil do hry zařadit, to čekání pro vás bude pohodlný zasloužený relax. Takových situací, které se od sebe naprosto liší a bourají zažité herní postupy, je ve hře samozřejmě mnohem více.

braidVšechny světy však mají jedno společné. Můžete přetáčet čas dopředu a dozadu. Technicky je to provedeno velice brilantně. Při cestě časem zpět obraz ztrácí barvy v závislosti na rychlosti posunu času, objekty se rozmažou a pohyb zpět dokresluje i pozpátku hraná hudba. Pohyb vpřed se nese přesně v opačném duchu, kdy se barvy saturují a hudbu slyšíme zrychleně. Tato pomůcka jednak slouží jako záchrana před špatným krokem, ale především jako řešení hlavolamů, které je založeno na zákonitostech daného světa, což je kapitola sama pro sebe.

To vše výše popsané je velice dobrý důvod pro dobrou hru a díky grafickému ztvárnění a hudbě i slušný umělecký počin. Braid však boduje ještě v jednom směru, kterým je příběh. Na nebeských obláčcích za doprovodu nádherně tajemné hudby otvíráte mohutné vázané knihy, jenž vám lehce abstraktně odhalují příběh o mládenci, jenž se vydává hledat princeznu. Zda je princezna pojem pro ideální protějšek, je záhadou až do samotného konce, po kterém řada z vás i tak nebude mít jasno. Podstatou je, že za neustálého mrazení v zádech budete číst životní myšlenky, které se mě konkrétně neuvěřitelně dotkly. Hledání princezny je tak místy až filozoficky hluboké, nejasné, překvapující a především dumajícně otevřené.

braid

Nikdy bych nevěřil, že panáček pobíhající zleva doprava ve mně může při hraní vyvolat vlny euforie, příjemné i tajemné mrazení v zádech, několikahodinové dumání nad myšlenkami, které se ani mnohdy hodnotné filmy nedotknou, a dovolí vygradovat atmosféru takovým způsobem, jako málokterá hra, jen abych se v pozdní fázi hry probíral ze šoku své vlastní naivity.

Braid je jednoduše jedinečná hra, která zůstane mnohými nepochopena a přesto ji dokáže spousta lidí ocenit, což přináší naději celému hernímu světu.

Braid trailer

Braid demo

Braid demo download

Braid čeština

Novější čeština - příběhové části se zdají být poetičtěji a lépe formulované.

Braid čeština (starší) download

Sepsáno 4.10.2009 19:03 do kategorie Game art

poselství +
příběh +
kouzelná grafika +
původní hudba od Jami Sieber +
opravdu inteligentní hratelnost +
95 %

Komentáře

4.10.2009 19:05
# Macinka
Netrpělivé povahy by si měly hledat jiný typ her :-)
29.10.2009 19:20
# Coudy_no1
dík za tip:-) chvilku jsem už hrál a je to fakt skvělý
8.10.2012 21:45
# Ellesmess
Právě jsem Braida dohrál. Dal mi v některých místech zabrat, ale musím říct, že pocity nejen z jednitlivých úkolů jsou velice silné. Vřele doporučuji...
Napsat komentář
Ondřej Vašíček