zobrazit rychlé menu

Kterak Ondřej dítě s rakovinou zahubiti měl

Na Rožmitálově ulici v Blansku se mi dvě sympatické mladé slečny, pravděpodobně romského původu, snažili z košíčku prodat nějaké cetky. Prý proti dětské rakovině v brněnské nemocnici. No, pominu, že v žádné brněnské nemocnici neumírají děti na rakovinu kvůli nedostatku peněz a stejně tak pár tisícikorun lepší výzkum nezajistí.Většina lidí buď dělá, že jsou neviditelní a jdou dál, druzí se zastydí a něco zaplatí. Není nad to, koupit si dobrý pocit, co? Doporučuje 4 z 5 prodavačů odpustků.

0109201117454863879Já slečny poprosil, zda mají nějaký doklad, že tu jsou oficiálně. Slečna mi podala zmuchlaný papír z košíku.

"Slečno, ale tady není žádné razítko ani podpis, to je nějaký leták, to jste si klidně mohla vytisknout doma".
"To sou blbci ("zaměstnavatelé"). My máme ještě vizitky" a ukázala na svou klopu na nějaký obrázek. Žádné identifikační číslo prodejce, žádné razítko, podpis, informace o nemocnici kam si v případě dotazů zavolat, nic. Koukl jsem se na slečnu, zda to jako myslí vážně.
"Ale oni opravdu existují" (ó ano, to existují, jsou dokonce mezí námi).
"My tam chodíme každý pátek".

Nevěděl jsem co říct. Jak slušně sdělit, že si nebudu kupovat nic tak okatě nelegálního, navíc lákajícího na dětské utrpení. Naštěstí jsem nemusel nic vysvětlovat, protože slečna pochopila, že VÍM a ihned se jala prodávat někomu jinému.

Cestou kolem městské policie jsem si ještě pohrával s myšlenkou, že by se tama strážníci šli projít. Ale při myšlence, že by se mě zeptali na jejich vzhled a já bych si vzpomněl pouze na velký dekolt jedné z nich, mě ta myšlenka rychle přešla.

Ach ti chlapi.

Sepsáno 1.9.2011 17:49 do kategorie AlterEgo

Komentáře

11.11.2012 14:50
# lottie
tos dopadl docela dobře. Mi vynadaly, že jsem kráva, když tomu nevěřím. Taky jsem zahubila pár dětí...
Napsat komentář
Ondřej Vašíček