zobrazit rychlé menu

Důchodci v MHD #1

1908200917592151854Dnes bylo mým ctnostným potěšením využít naší městské hromadné dopravy, zvané též místní hantýrkou „emhádéčko". Toto slovo vzniklo zřejmě fonetickou formou od zkratky MHD. Abych byl konkrétní - jednalo se o místní vnitroměstskou (je to něco jako vnitrostátní, ale jezdí jen uvnitř města) pravidelnou autobusovou dopravu.

Autobus, též známý pod pojmem „poulička" (zde už moje bystrá mysl nevydedukovala vznik tohoto prazvláštního slova), byl hezké modré barvy a na jeho svěžím vzhledu neubíraly ani nánosy prachu a špinavých skel. Ihned jsem si ho zamiloval. Interiér byl postarší, však nadmíru praktický se zřetelným citem řidiče, který je současně i dlouhodobým správcem tohoto objemného vozítka. Jeden příklad za všechny, nelze neuvést elegantně vytahané a špinavě propocené potahy, které byly na sedadla navlíknuty zřejmě s cílem zakrýt ještě něco mnohem horšího. Obdivuhodné. Smekám.

Co však bylo impulsem největším, který mě donutil smočit kousek toho inkoustu na cár papíru, byl zážitek nevšední. Odehrával se po dobu hrubých 20 minut, tedy logicky po dobu mé jízdy. Cíl mé cesty, čas i jména a vzhled cestujících samozřejmě v rámci zachování života prozradit nemůžu, vše ostatní vám ale směle rád odhalím...

Převážnou většinu cestujících (čti všichni kromě mě) tvořili spoluobčané důchodového věku. Většinou každý máte nějakou tu babičku nebo dědečka, nebo aspoň sledujete pohádky a tak víte, že to jsou stvoření veskrze milá a příjemná. V mém případě jsem měl štěstí, protože zdejší várka byla značně sociálně aktivní a tak o rozhovory všeho druhu nebylo nouze. Naštěstí byli všichni tak ohleduplní, že mluvili dostatečně nahlas, abych nemusel natahovat uši.

Témata hovoru byla velice různorodá. Celkem dvě. Lidé byli až přehnaně nesobečtí, což se mi velice líbilo. Nikdo nemyslel na sebe. Každý ohleduplně mluvil o druhých, nepřítomných. Co tamten zas provedl, jak se zas choval nebo jak neuposlechl dobrou radu od moudřejšího.

Druhým vděčným tématem byla mládež. Tedy konkrétně ta oprsklá mládež. Ale jak jsem se dověděl, ona ani jiná není. Poučen. Rokovalo se o tom, jak je mládež neohleduplná, jak nemá úctu ke starším a hlavně - že neuvolní místo starším. Pří tom poslouchání jsem měl zvláštní pocit...jako bych to už někdy slyšel. Zhruba asi tak nějak přesně tolikrát, kolikrát jsem jel MHD s důchodci. To však nebyl jediný můj údiv. O této problematice se totiž diskutovalo velice živě. Jakožto jediný mladistvý jsem dostával neblahá tušení.

Myslí snad ti lidé mě? Seděl jsem totiž u okna a vedle mě lehce korpulentní dáma. Jenom pomyšlení na proces, který by obsahoval moje přesunutí do uličky, by byl delší jak nástup a výstup 30 lidí na dvouch zastávkách. Včetně cesty. Také pán z teamu důchodců sedící přede mnou si zabral krajní sedadlo a zablokoval tak přístup k sedadlu u okýnka. Určitě to udělal nesobecky, ale přeci to ve mně vyvolávalo určitá znepokojení. Moment naprostého zmatení pak nastal ve chvíli, kdy se na mě procházející milá postarší paní velice hezky nepěkně zamračila. „Chtěla by si snad sednout? Zabírám jí místo?" Pomyslel jsem si a ohlédl se dozadu. Dobrých 10 sedadel bylo ještě volných. Paní však přesto stála a ne a ne se posadit.

Znovu se však ukázala dobrá povaha všech okolo. Nejedna paní hlasitě nabízela: „Sedněte si, pojďte, sedněte si."  A protože to byla paní opravdu megahodná, i přes negativní odpovědi, že dotyčná je zvyklá, zopakovala svou nabídku ještě 20x a vyplnila tak posledních 5 minut cesty.

Při vystupování jsem se cítil velice provinile, což mi neulehčila ani procházka uličkou hanby.

Dnešní den byl pro mě velice poučný. Buďme k důchodcům vstřícní a tolerantní, jednou budeme na jejich místě. Jo a až si budete vybírat broskve, nechte je jít první, oni jsou po nich důchodci totiž jako diví.

Sepsáno 19.8.2009 20:34 do kategorie AlterEgo

Komentáře

19.8.2009 20:50
# iHyik
A já to všechno slýchávám pravidelně už jedenáct let po sobě :) Člověk si zvykne :)
19.8.2009 21:04
# Bedas
tak cesta do Rudice trvá 20 minut, jo ...:-X
19.8.2009 23:55
# Zdněk Večeřa
Skvěle napsané :)
19.8.2009 23:59
# Zdeněk Večeřa
Skvěle napsané :)
20.8.2009 15:03
# Marty
My nebudem takoví důchodci.Naše generace nebude lustit krizovky a spravovat zahradku..My budem kourit travu,hrat pocitacove hry a chovat kocky!
20.8.2009 21:58
# Kalimero
Beďas: to byla cesta do města. Jak jsem psal - vnitroměstská linka.

Marty: tak hlavně že to chování koček zůstane :) Stejně sem moc zvědavý, jak svět bude, až my budeme v důchodu.
23.8.2009 12:35
# Wonder
Jé,to se mi stává věčně,nejdřív brblou,že je nepustíte a když už vstanete,tak si nesednou.
24.8.2009 10:25
# Quajak
takhle ti chce karma decentně ukázat že si máš koupit auto :)
24.8.2009 20:05
# Kalimero
Já si nikdy auto nekoupím. Koupit si auto je jako vydržovat si nafintěný předražený milenky co ti daj stejně jen sporadicky.
25.8.2009 13:45
# Maarty
Tak si kup motorku.. nějakou nafintěnou Ninju :)
19.10.2009 9:55
# Yiahimyr
Z tohoto důvodu si většinou (pokud se nejedná o extrém v podobě cestování do zahraničí) v autobuse ani nesedám. Tedy obecně, v MHD si pak nesedám ze zásady vůbec. Není to jen proto, že to většinou ani není možné, ale právě proto, aby si mě nemohl nikdo (ať už se jedná o důchodce nebo jiné velice ohleduplné tvory) dobírat. Jsem klidný, že mám "aliby" :) Asi jsem si dřív zvykl vydržet stát 20 minut než poslouchat 20 minut sedíce narážky... Také jsem si zažil svoje, "mluvíš" mi z duše...
1.2.2010 11:28
# BoBczech
Pecka (:
15.2.2010 20:37
# krejčovička
a já vstávat nemusím, poslouchat ty kecy taky nemusím.Já jsem už stará...už mi bylo šedesát, já už nemusím...
27.2.2010 21:49
# kubik
heh, ja som to nemusim pocuvat lebo v emhadecke zasadne pocuvam mp3 a ked sa blizi nejaka podozriva osoba tak sa zahladim do okna a mozu mi tak viete co :D
26.3.2010 9:36
# Martin Herman
To mi připomíná jeden urbanistický vtip: V autobusu přistoupí důchodce k mladíkovi a praví "Mládenče, pusťte mne sednou, velice mne bolí nohy" načež mládenec: "a ty jsi pouštěl starší lidi sednout, když jsi byl mladý?" stařík vehementně odpoví, že to je samozřejmé, že ano. Mladík zakončuje: "vidíš to ty pi-o, kdyby jsi je nepouštěl, tak tě dnes nebolí nohy"
Napsat komentář
Ondřej Vašíček