Hitch: Lék pro moderního muže

Nebýt urputné snahy narvat jakoukoliv americkou komedii do určité holywoodské šablony, kdy se zákonitě musí objevit zápletka s rádoby fylozofickomoudrými řečmi a na konec happyend, bylo by to jasných pět z pěti. 2/3 filmu jsem se neuvěřitelně bavil, užíval si hereckého výkonu a sympatického looku Willa. Nucený zbytek filmu to ale srazil. Přesto doporučuji.

Krom, pro mě typičtějšího (v budoucnu) rozebrání určitého filmu až na kost, ve smyslu pointy, příběhu a subjektivního pocitu, bych rád jednou za týden až 2 stručně popsal filmy, které jsem viděl nedávno, nebo si zaslouží být popsány. Snad vám občas budou inspirací pro váš výběr, popřípadě místem k diskuzi. Dnešními třemi kousky se staly posledně viděné filmy. Miami Vice, Big Lebowski a Control.

Při nedávné cestě z našeho líbezného města jsem narazil na zajímavý jev. Procházel jsem právě kolem jediného městského málo navštěvovaného kina a jako vždy jsem si prohlížel plakáty a programy na filmy současného měsíce. Musel jsem se vnitřně pousmát nad pohledem, který se mi naskytnul a který jsem si samozřejmě hnedle musel vyfotit.

Šlo o plakáty na filmy Bathory, The X-Files: I Want to Believe (Akta X: Chci uvěřit) a Get Smart (Dostaňte agenta Smarta). Všechny tyto filmy mají 2 věci společné. Jednak kvalitou nedosahují nijak vysoko nad průměr dnešní kinematografie a především v nich v roli hlavních postav účinkují herci, vyskytující se jako hlavní postavy i v různých seriálech.