Režiséra, scénáristy, skladatele, herce, fotografa, milovníka krásných žen a celkově všestranného umělce Martina Válka už není nutno vůbec představovat. Pokud však stále patříte mezi tu ubohou 99,9% menšinu, která o něm ještě neslyšela, přečtěte si předchozí článek Martin Válek: Génius příští generace a Martin Válek: Nečekejte čekané.

Třetí článek netrpělivým divákům odhalí další 2 nová díla a jedno starší, které zůstalo vaším očím doposud utajeno.

Nenechte si ujít ohromující příběhy, kde plytký humor vystřídal jasně vztyčený prostředníček tabuizovaným problémům dnešního moderního světa! Čekají vás díla Sculptor's Revenge, Osudová chyba a jako hřeb večera se představí Public Secret.

Martina Válka netřeba více představovat. Mnohé už bylo napsáno v předchozím článku Martin Válek - Génius příští genereace, ve kterém jsme měli možnost spatřit pravou hloubku umění. Pro ty z vás, kteří jste ještě nebyli schopni tak astronomicky emocemi naplněná díla vstřebat, mám špatnou zprávu. Dopey vydává další 3 rozmanité kousky, které posunují hranici do neprobádaných končin, což je pro ostatní diváky neuvěřitelné pozitivní zpráva. Znovu mohou zažít ten pocit, kdy se díky nevšedně originální práci ocitnou mimo svoje tělo i realitu a ze své duše useknou kus, který už nikdy nebude jako dříve. To, co je pro diváka nepopsatelně příjemná harmonie, je Aligierův očistec pro jakéhokoliv kritika. „Jak uchopit něco tak abstraktního a smyslného, jak na papír převést myšlenky génia?" dere se současně s pěnou vzteku z úst kritiků, kteří ztrácí víru ve své schopnosti. Přiznejme si to. Nejde analyzovat něco, co nás svým potencionálem a myšlenkou stonásobně převyšuje.

Dnešní tvorba, kterou Martin mým webem zprostředkoval veřejnosti, je velice pestrá. Čeká vás premiéra dějově nabitého díla Nudař, na který vás upoutával trailer v minulém článku. Jako pravdivé se ukázalo být i tvrzení o pokračování komerčně velice úspěšného Death Skittles. Tím to ovšem nekončí, protože Dopey tlačí na pilu a oživuje staronovou značku jménem Metamorphoses. Protože mnozí z vás netušíte, jedná se o remake Martinova studentského počinu, který je dodnes vzorem spousty začínajícím tvůrcům.

Je obecně známo, že jsem nenapravitelný sadista. Rád biji přítelkyni, kamarády, kamarádky, rodinu, zvířata, kolegy v práci, klienty na schůzích, prodavačku v obchodě, plyšové hračky, kolemjdoucí a nevynechám ani možnost nařezat sobě. Kdyby to šlo, mlátím hlava nehlava i herce na filmovém plátně. Dnešní společnost bohužel ještě sociálně nedozrála tak, aby byla schopna tyto choutky akceptovat. V dnešním moderním světě je to k neuvěření a především veliká škoda, jak souhlasí naše asociace zvrhlých sadistů, které jsem řádným členem (pokud se registrujete do konce dubna, dostanete hezky odznáček, který si můžete připevnit na vaši klopu či poklopec). Přesto si je však společnost vědoma, že jednoho dne bude muset povolit uzdy své konzervativní naivity a dát volný průchod přirozeným citům. Proto vznikly Velikonoce.

Velikonoce jsou svátkem sadistů, nádherně kamuflovaný do křesťanské mytologie, která byla od počátků proti svátku brutálního násilí se sexuálním podtextem. Velikonoční pondělí je pro nás rájem na zemi. Je to den, kdy povolíme uzdu naší fantazie, pěvně ve svých dlaních sevřeme mohutné nástroje bolesti a s lehce dementním úsměvem Eda Wooda vbíháme do světa bolesti a krásy, za kterou budeme náležitě odměněni.

Nestyďte se za to, co jste, a vyhlašme
pondělí dnem za pořádný výprask!!!

Diskuze se sviňa věc. Její cíl, tedy hodnotně rozšířit obsah článku o další pohledy a připomínky v drtivé většině padá a většinou jsme svědky důkazu upadající komunikace dnešní civilizace. Ač nerad rozlišuji dle věku, většinou za to může ta pakáž, co mi tuhle hází klacky do oken. Co naplat. Když dáte do rukou nedorostlému myšlení nástroj, jak oslovit svět, nemůžete se divit těch zhovadilostí, co se dočtete.

Mně osobně ale vytáčí rychle se rozvíjející styl psaní, dle kterého hned poznáte, že jde o malé dítě či člověka diskuzí v pravém slova smyslu nepoznamenaného. Už jste od někoho četli podobnou větu?

„Bla bla bla bla!!! To je můj názor."

Svět kolem nás je plný sexu, perverze a nechutností. Že se to na nás valí z internetu, jsme si už mnozí zvykli. Ta pravá hrozba však číhá hluboko mezi námi. Je skrytá a podvědomá. Její síla spočívá v tom, že si ji na první pohled nevšimnete a o to snažší pro ni je se do vás dostat a zevnitř vás sžírat a uhnívat.

Odolejte sexuálním zhýralostem, jejichž podtext na vás útočí na každém rohu!

Martin "Dopey" Válek je můj dobrý kamarád ze střední školy, se kterým se bohužel už moc nevídám. Je to totiž umělec a bohém a jako takový, nedělajíc ostudu svému přízvisku, uzavírá se do sebe a tvoří umění, pokud zrovna neleží ve vínovém a kouřovém opojení všeho druhu vedle desítek nádherných, nahých a díky němu mohutně zpocených žen. Martin Válek je entita mezi umělci, jehož díla pochopí až další generace...a já. Je to dekadentní spisovatel, parodující herec, smyslný hudebník, evokující malíř a nyní i alegorický a sarkastický tvůrce filmu.

K mému neuvěřitelnému štěstí a radosti se se mnou Martin nedávno spojil. Našel novou touhu v sebepoznání, která plyne z animovaného filmu. Začal tvořit. Nechal svoje ironické názory o moderním světě proudit do svého animátorského pera, aby vykouzlil dechberoucí podívanou, kde pointa je tak pravdivá a krutá, že se ji bojíte vyslovit. Když jsem se Martina zeptal, proč dělá svoje animované filmy beze zvuků, když zvuk zesílí sílu zážitku o nedílnou polovinu, odpověděl, že na takovou silnou tvorbu ještě nejsou diváci připraveni. Musím souhlasit.

Díky Martinovi jsem měl jedinečnou možnost být mezi prvními, kteří okusí jeho novou tvorbu a budou moci sepsat minirecenze. Nenechte si ujít 2 díla Martina Válka a jako bonus trailer na další díl + moje komentáře!

Určitě to znáte, když přijde ta chvíle, kdy sex už prostě není to, co býval. Nejdříve to svedete na momentální přepracovanost, poté na drobné hašteření a že je něco v nepořádku, vám začne být jasné, když už nepomůžou romantické svíčky, barevné pilulky a k čertu ani ta trubka od vysavače. Hledat chybu v sobě je vůči vašemu dokonalému egu samozřejmě čistá emocionální sebevražda, a tak obrátíte prozíravě káravý pohled na protějšek, s kterým den co den uléháte a sdílíte lože, abyste poznali, že SPÍTE S PRASETEM!

Dnes jsme měli po delší době šanci shodit ze sebe zimník a naraženou beranici, vkročit naplno do polozasněžené ulice a z plna hrdla spusit tu našu... „Walking On Sunshine uuuuuuuu uuuuuuaaaa". Věru, žádný hic to zrovna není, ale pro naše kratičké zamyšlení stačit bude. Potřebné ingredience

• Kuchařku života
• Rozum v režimu ON
• Bydliště s rozhledem na hodně oken (ideální sídliště)
• Jako významné plus se bere nálada přepracování, tedy tendence myslet na hlouposti nebo ženy (ne dohromady, tomu říkáme jinak)