Tracey Fragments - Ellen Page už není Juno - recenze

Nádherný případ, kdy forma tvoří obsah. Tracey Fragments je obrazové podání myšlenek patnáctileté dívky, která právě ztratila svého bratra. Zápletka věru naivní a celkově si tu vzal příběh kratší dovolenou a ani scénárista brigádník se 2x nepředřel. V čem ale snímek vyniká, je už zmiňované obrazové podání myšlenek. Všude se o filmu píše pouze jako o obrazovém experimentu, kdy je obraz rozdělen na několik políček. To je ale velice krátokozraký pohled na věc. Je to pouze výsledný efekt.

Recenze

Hlavní smysl těchto efektů je totiž přenést na diváka způsob, jakým dívka vnímá danou situaci. Děj tedy není náhodně protkán rozkouskovaným obrazem, ale váže se ke konkrétní situaci. Ve scéně, kdy Tracey například sedí v křesle a snáší nadávky svých rodičů, se každá osoba postupně objevuje v samostatném okénku. Po chvíli slyšíme více hlasů, jak přes sebe řvou a následně se všechny hlasy ztlumí, Tracey se objeví v prostředním okénku. Zjevně je na úplně jiném místě a suše komentuje, co si o všech myslí. Je to krásné znázornění toho, jak si každý v takové situaci přeje být někde jinde a vše okolo ignorovat - ztlumit. V jiné scéně, kdy Tracey vystrašeně utíká, vidíme obraz v desítkách malých rozdrobených blocích a přesto je v něm jedno a to samé, což je oproti ostatním scénám pravý opak. Většinou se na obrazovce totiž promítá děj z více uhlů. Celá scéna tak ještě více podtrhuje Traceyno zděšení a rotržitost, přestože se všechny její myšlenky ubírají k jedinému - útěku.

Mnohými tedy nepochopená stylizace má mnohem hlubší smysl. Obrazovým podáním toto ale nekončí. Tracey si mnohá fakta překrucuje, aby je viděla tak, jak je vidět chce. Vlastnosti lidí se projevují do jejich fyzického vzhledu, což v jednom případě vypadá až mírně zvráceně. Jednou se mi dokonce zdálo, že 2 osoby jsou ve výsledku jedna a tatáž.

Tracey Fragments, přestože je označován za obyčejný film s experimentální stylizací, je velice originální počin, kdy forma tvoří obsah. Podivně příjemné podívané asistuje skvělá herečka Ellen Page, jejíž hlas i vše ostatní jsem si zamiloval už v Juno. Zde bohužel nedostává tolik herecké rozmanitosti, ve které by rozkvetla. Film degradují místy velice chudé scenérie a příliš jednoduchý "děj". Pro diváky, co se občas rádi podívají na "něco jiného", je to ale skvělá volba.