Ranní ptáče dřív doskáče

Původní zamýšlené zamyšlení (zajímavá fráze), které bylo úspěšně zaznamenáno do mého pytlíčku nápadů, jenž se čte stejně dobře jako včerejší seznam nákupu, se vydralo na povrch na popud Človíčkova článku s názvem Jak vypadá můj běžný den. S dovolením použiji svůj původní název vystihující více podstatu zamyšlení. Ještě pár takových blogových akcí a můžu se směle přidat do středního proudu. Ne že bych se cenil na jízdu dálnicí. Spíše metro. Pod zemí, neřídím ho, nevím, kde staví a ani kde vystupuju.

Jak si nehrát na život by měl tento článek prozradit a třeba mi i otevřít oči. Konečně

Když bych se měl dle svého časového programu nazvat velice exoticky, zřejmě bych se označil za upíra. Samozřejmě ne kvůli tomu, že piji lidem krev (což je bohužel též jistá známka mého upírství), ale pro svůj noční režim. Vstávat kolem 13.-14. hodiny pro mě byla běžná praxe, stejně jako poránovat (vyšší stupeň ponocování) do 8. hodiny ranní.

Původně měl být článek obhajobou tohoto režimu, nebo spíš stylu života. Má spoustu výhod - miluju noc, to především. Práce v noci se mi zdá mnohem více efektivní. Všude je ticho a nic mě neruší. Chodím po pokoji, analyzuju pracovní problémy a vymýšlím postupy a řešení. Žádné vnější vlivy, žádné otravování na icq. Také z pokožky se mi nekouří jako na slunci...

Mohlo by se zdát vše dokonalé, proč tedy používám minulý čas?. Přestože znám pár další lidí „z oboru", kteří žijí podobným nočním životem, nemyslím si, že děláme správně. Problém není, že by bylo tělo nevyspané. To je absurdní věc. Tělu stačí spát určitou dobu. Zda to bude ráno nebo večer, je mu šumák. Nepozná to stejně jako termoska, zda je zima nebo léto (a přesto správně chladí nebo drží teplo :)). Že je něco špatně jsem poznal až ve chvílích, kdy se koloběh rozjel naplno. Ignoroval jsem cyklus normální i svůj. Vstával jsem, až se tělo prospalo, a spát chodil, až se mi zavíraly oči. Najevo vyšla zajímavá věc - klasický den 24 hodin je pro lidský organismus prostě málo. Ideální by bylo být tak 20 - 22h vzhůru a 7-8 hodin spánku. S tímto koloběhem jsem se několik týdnů potýkal a spal postupně ve všechny denní doby. Jenže pak přijdou chvíle, kdy už je středa, přestože bych dal ruku do ohně za úterý. Míjím své kamarády a známé, nikdy neví, kdy se mnou mohou počítat a někdy je za celý den ani nevidím. Po určité době jsem začal mít pocit, že jedu zcela mimo koleje. Jakoby svět okolo jel zrychleně a já ho z poza okna bezmocně pozoroval, což bylo absurdní, když jsem čas využíval mnohem efektivněji.

Co byl hlavní důvod s tím seknout? Jaká nadpozemská síla donutila změnit tento „produktivní režim", když prozradím, že to nebyly předchozí důvody? Smějte se sebevíc, ale za vším hledej ženu.

Když mi přítelkyně řekla, že by semnou takto nedokázala žít, donutí vás to na chvíli zastavit a popřemýšlet o prioritách. Chodit spát, když ona přijde, vstávat když ona je pryč... sociální aspekt takového života je větší problém, než si dokážeme, Lukáši, připustit, nehledě na tvé argumenty o tom, že to vyhovuje.

Poslední dobou vstávám celkem brzy a spát chodím ještě dříve. Je to jiné, v určitých aspektech horší, ale co je důležíté - mám ze sebe dobrý pocit z mnoha důvodů.

Jelikož je toto hlavně reakce na Lukášův článek o tom, jak vypadá můj běžný pracovní den, tak místo řečnění přejdu k věci.

• (nyní už) vstávám ráno. 6.-9. hodina, dle předchozí probdělé noci
• Ranní sprcha, přehnaně dlouhá
• Do obtloustlého hrníčku (ne misky) si nasypu kukuřičné cereálie nebo čokoládové lupínky, dle nálady a dostupnosti, zaliji mlékem a pouštím pc - nastává má...
• Ranní chvíle. Někdo si čte u kafe noviny, já za neustálého chroustání lupínků a srkání studeného mléka projdu zajímavé weby, mezi kterými je velice málo o IT, hudbě či filmu. Jedná se převážně o RM a jejich denní dávku hnusu a trapného humoru společně s několika herními weby - obcenými i konkrétními. Je to taková chvíle neřesti
• Dle stupně únavy si pak udělám Nescafé 3v1 a až poté následuje ústní hygiena
• Před prací se ještě kouknu na mail, kde se zhrozím, kolik mailů musím večer vyřídit
• Pokračuji v práci na svých dvou tajných projektech, popřípadě zakázce
• Práci prokládám občasným zabrouzdáním na web typu „užitečný" či „zajímavý".
• Někdy je k práci nutný přímo kontakt s dalšími lidmi, a tak občas zvedám pozadí či se spolupracovníkem Vítkem Matuškou tvoříme přímo spolu
• Den proloží také pár přestávek na jídlo, pitivo, toaletu, protáhnutí a jiné zbytečnosti reálného světa
• Větší pauzu si většinou dělám kolem 20. hodiny. Kouknu buď na nějaký film (bohužel ne tak časté) či jeden z oblíbených seriálů, které právě běží (Dexter, Pushing Daisies, Californication, BigBang Theory, HIMYM, TRUE BLOOD, či v poslední době totální zblázněnost do Gilmore Girls). Nepohrdnu ani rozptýlením v podobě dobré hry. Současně bloudím světy her Fallout 1 a 3, Dead Space, znovu vzkříšený Mass Effect, odrezovací Pure či Left 4 Dead, na které si po kvalitním demu teprve brousím zuby. Her je to trošku více. Díky řídkému času na hraní je však mám ještě na dlouho
• Někdy jsem do práce tak ponořený, že jedu do večera nonstop. Na svou práci naštěstí nekoukám s odporem jako většina lidí. Práce mě baví, je to určitým způsobem moje možnost, jak něco dokázat
• Spát chodím mezi 12.-3. O svých úchylkách při spaní snad někdy jindy
• Jo a před spaním ještě kouknu na maily a s hrůzou je nechávám na ráno, kde je odložím na večer, kdy...

Tak nějak vypadá můj pracovní den. Několik zaběhnutých postupů, občasné nečekané události, cesty mimo, neustálé vzdělávání a učení nových věcí, občasné přemáhání nechuti k práci či zvládání přílišné horlivosti. Den nijak se výrazně lišící od většiny pracujících. Rozdíl je především v koncentraci práce, kdy nejedu 8 hodin a padla, ale dle nálady a potřeby. Pokud někoho práce baví, nepotřebuje nůž na krku, aby dělal 12 a více hodin denně. Víkendy pro mě jsou pracovní stejně jako zbytek týdne, a všední dny se stejně tak mohou proměnit na půlden depresivního poslechu Radiohead.

[:: Z ospalé larvy se vylíhnul pilný motýl, co časně vstává...tak proč jen tento článek dopisuje po čtvrté hodině ranní? ::]

Komentáře

Doporučeno

Kategorie