Křišťálová Lupa 2008 – soutěž sama pro sebe

Prison-break.cz, moje první větší dítě, které jsem porodil s naší redakcí, mě vyslalo do rušného středu naší bezvýznamné zemičky. Praha byla dějištěm již třetího ročníku soutěže popularity internetových projektů - Křišťálové Lupy. A seriál Prison Break rozhodně pořád populární je...a v tom je ten problém...

Košili? Formálně? Ležérně? Rifle? Nemusí přece poznat maloměšťáka na první pohled. Budu jejich Otík v Praze, až na ty holuby. Spousta času a rezervy, napadá mě cestou k vlaku. Aha, tak tentokrát mobil. Rychlý sprint zpět domů, vlak se stíhá tak tak. Chladný větřík ofoukával moje zpocené tělo. Nemoc je krásná věc. Ve vlaku potkávám bývalého poslužáka. Jeho cesta směřuje na film, o kterém slyším prvně. Býval jsem lepší. V Brně malá přestávka. Čekám na Macinku. 5 minut, 10 minut, 15 minut... a pak že já chodím pozdě, 20 minut. Hurá, po 25ti minutách vyrážíme sehnat si jídlo na cestu. Můj oblíbený testovací vzorek, jenž má simulovat účinky piva na okolí břišní, jsem pojmenoval gyros s nudlemi. Zavřeno. Pohladím se po pupku. Můj výzkum zatím funguje, přeci to nevzdám. Spěchám proto k dalším pilným Čechům objednat svůj vlakový pokrm.Příště navštívím strýčka z Kentucky, slibuju. Macinka se vrací s voňavým balíčkem, na němž září elegantní nápis „Jsem obézní, I'm Lovin' It". Sedáme do šš hů hů a se sobeckými úmysly slávy z mého výzkumu rozlévám puch spáleného oleje po kupé. Macinka si s jednohubkami ve tvaru hamburgeru hraje obdivuhodně dlouho. Ta si umí vychutnat život, I'm Lovin' Her.

Cesta se táhne jak vývoj projektu _1013. Na mobilu sleduji 5 poskakujích polygonů v domění, že rozpoznám závody, než dojedeme do Prahy. Vzdávám to. Býval jsem lepší. Do uší si nechávám proudit diskografii Radiohead. V duchu formuluji článek na AlterEgo, kterým je zatratím a označím za svou modlu současně. Bože, je to tak dokonalé, tajemné a podmanivé...vypínám to. Nedá se to poslouchat. Na dnešek moc silné kafe. Přesto je miluju.

Vystupujeme. Projevuji se jako pravý gentleman a předávám velení Macince. Chceme se tam přeci dostat včas. Aha...mhm...jo no..toto je trasa B, tady A...hmhm a my jedeme.....aha..hm...jo. Foťáček, přivřít očka a hele, turisti z východu. Ne, tak hrozné to nebylo. 

Klub Pacha, jenž měl tu čest hostit nás a další soudruhy se svými projekty, byl krásné komunistické doupě. Vchod nás vítal krásnou malbou rudých třešní. Zastesklo se nám po minulosti. Léto, jak jinak. Samotný klub bylo rafinované místo. Na venek vypadal jako maringotka. Mátl nepřítele. Uvnitř pod zemí ale žilo velké doupě plné ideálů a touhy dostat se k moci. Každý chtěl přeci vyhrát.

Uvítací drink byl velice výmluvný. Alkohol nám oslaboval mysl, zatímco cukr na okraji sklenice nám mazal med kolem huby a dělal nám život sladší. Byly to krásné chvíle. Už z kraje se k nám přidal kolega z oots.cz. Svůj život zasvětil zesměšňováním fantasy světa. Nutno podotknout, že dle ohlasů a čtenářů, kteří ho dostali až sem, se mu to daří skvěle. Na druhou stranu, komu s hůlkou „Moderátor" +3 a speciálním banovacím útokem 5x za den by to nešlo, že?

Program se vyvíjel skvěle. Pití bylo dostatek na to, abychom nemysleli na důležité věci. Barmani nás vždy rádi a rychle obsloužili, protože jim náčiní nespadlo každý druhý pokus. Rádi jsme se potkali s Coudym a po pár měsících zase viděli důvod, proč prison-break.cz stále jede. Radost nám udělal i Thomas (bohužel bez chipsik) z lost.cz, když zvážnil naši proletářskou debatu a upozornil nás na jakýsi program, který na pódiu řídil velice se snažící moderátor. Přestože ho hlouček deseti přihlížejích lidí moc nepodporoval v jeho vybíravých vtípcích, neztratil své železné nervy a pokračoval dále. Chvíle nám zpříjemňoval místnými videi v perfektní kvalitě, které nás zaujala především svou originalitou. Vlastně ta videa byla natolik originální, že nám téměř nevadilo neslyšet jejich zvukovou stopu. Nejspíše jsme ale o nic nepřišli, protože ostatní se též vesele bavili, ignorujíc probíhající program. Při odchodu jsme se naštěstí od vrátného dověděli, že jsme skončili na skvělém čtvrtém místě.

Závěr večera nám zpříjemnila kapela ABBA, které předcházela SuperStar Ondřej Ruml. Sice jsem myslel, že už se dávno rozpadly, ale vřažedně dlouhé nohy zpěvačky byly moc reálné na to, aby se mi jen zdály. Pořád jsem také na jazyku cítil tu sladkou cukrovou chuť, která mě nutila ignorovat všechny rouhačské myšlenky, že by tu snad cosi nehrálo. Nejsem však nijak tančící typ, a tak jsem se pouze usadil do pohodlného křesla, usrkával whisky, jejíž chuť mi Irsko připomínala jen vzdáleně. Asi byla něja...ááá, ten sladký cukr. Také jsem obdivoval taneční talent kolegy s hůlkou +3 a dumal nad tím, jakým směrem by se ubíral můj život, kdyby mi při porodu zahráli místo plouživého jazzu kousek salsy. Ejjjj.

Jen co jsem potřetí přeměřoval obdivuhodnou délku zpěvaččiných nohou, byl čas na odjezd. Večer se pro nás chýlil ke konci. Čekala nás cesta zpět. Ve vlaku nám cestu zpříjemňovala hra „Najdi si svou polohu" (na spaní) nebo „Vážně ten děda nebude vrah v důchodu?". Já potají občas zkracoval dlouhou chvíli hříčkou „Vážně to nic neznamená, když se Macinka pořád kouká po tom šohajovi naproti?". Skončilo to ale remízou. Jsem paranoidní....hraje mi Paranoid Andrioid.

[:: Křišťálová Lupa byla letošní rok více než kdy jindy soutěží sama pro sebe. Ve své podstatě nezajímá nikoho a nemá na nic vliv. Udělá menší reklamu výhercům a ani se neobtěžuje pár větami přiblížit ostatní projekty. Zpětně jsem musel doma dohledávat, co jsou vlastně ostatní projekty zač. Hamba vám. Přestože je každému jasné, že s počtem 65 tisíc hlasujících(ne každý hlasuje do každé kategorie) toto není soutěž  o nejlepší weby ale o soutěž popularity, nebo lépe řečeno soutěž „kdo nasbírá více hlasů", přesto jsem čekal něco více než jen mediální akci. Letošní ročník křišťálové lupy bylo příjemné sektání s redakcí, pár známými a pár lidmi z oboru, které přerušovala videa v příšerné kvalitě, které kolují internetem už ROKY. Jak kdyby tu někdo objevil youtube. Na veselosti nám nepřidaly ani místy opravdu trapné „vtípky" moderátora, při kterých vám jej bylo líto. Celá akce ztratila to málo ze své profesnosti a stal se zní především bulvár. Pevně věřím, že příští rok to bude krok správným směrem. Vaše AlterEgo ::]

Komentáře

Doporučeno

Kategorie