Původní zamýšlené zamyšlení (zajímavá fráze), které bylo úspěšně zaznamenáno do mého pytlíčku nápadů, jenž se čte stejně dobře jako včerejší seznam nákupu, se vydralo na povrch na popud Človíčkova článku s názvem Jak vypadá můj běžný den. S dovolením použiji svůj původní název vystihující více podstatu zamyšlení. Ještě pár takových blogových akcí a můžu se směle přidat do středního proudu. Ne že bych se cenil na jízdu dálnicí. Spíše metro. Pod zemí, neřídím ho, nevím, kde staví a ani kde vystupuju.

Jak si nehrát na život by měl tento článek prozradit a třeba mi i otevřít oči. Konečně

Dnes umřel můj nejlepší kamarád, moje inspirace i milenka současně.

Podzim se změnil. Ze dne na den už nám neukazuje svoje krásně vyvinuté vnady.  Otočil se zády a vystrkuje na nás svou chlupatou řiť. Pohled k nezaplacení. Přesto ho mám rád. Přesto tu jeho chlupatou zadnici miluju. Jak jen krásně dokáže zpříjemnit pochmurný večer.

Pozdní podzim, jak slušně říkáme mému ostřejšímu výrazu, je jako stvořen pro určitý typ hudby. Podzim se plíží, usíná a probouzí ve vás spící AlterEgo. Podzim je jasně obdobím myšlenkově pozitivních lidí. Společnost veskrze praktická podzim odsuzuje jakožto chladivého nástupce jejich oblíbeného léta. Sexy kroutící se zadečky v minisukýnkách začnou střídat dlouhé roláky, dlouhé dny se začnou zkracovat a když začne příroda shazovat svůj barevný župan, lidé podzim definitivné hází do škatulky s nápisy jako „depresivní, ušmudlaný a unavený". Z praktického hlediska? Možná. Z toho druhého je ale podzim tajemný, charismatický a myšlenkově velice bujný.

Starobylé hodiny odbyly šestnáctou. Touto dobou by se v létě prohánělo celé město u vody. Zem by byla od celého dne pořádně rozpálená a bylo by největší vedro z celého dne. Dnes už slunce před nějakou dobou zapadlo a dlouhé sluneční paprsky za obzorem vytvářejí impozantní oranžové umění.

Play - Coldplay

První vylejvání duše, za který se budu stydět stejně jako opilec za večerní dění, když se ráno probudí. Dneska je jeden z těch podivnejch dní. Takový ty, co víc sníte, než pobýváte v realitě. Je to tajemně  přitažlivý a příjemně depresivní současně. Identickou chvíli si přesně pamtuju. Bylo to pár let nazpět. Já byl ještě mladej hloupej buben v teplákách a vytahaným tričku. Ležel jsem unavenej na pohovce a koukal v TV na Medůzu. Byt prázdnej. Bylo něco po páte. Hlubokej podzim, přesně jako dnes. Pamatuju, že tou dobou se už stmívalo. Ne že by se chlapečkovi Ondráškovi stýskalo, ale vždy to byl zvláštní pocit, když se stmívalo a já byl sám doma.

Při nedávných nočních toulkách se pár lidem fotografie noci laškující s podzimem líbily. Nemám tedy důvod odhalit další podzimní exhibicionismus. Jak je z nadpisu zřejmé, tentokrát tendence schovávat se pod roušku noci podzim neměl. Fotografie jsou až na 2 z mého blízkého okolí. Kdybych nebyl takový lenoch a vyrazil více do přírody, mohl jsem mít záběry o třídu působivější. Takto je to pouze hrstka detailistických kousků. Na druhou stranu jsem si uvědomil, že i přímo v našem městě Blansko jdou najít krásné detaily.

Snad se vám těch pár fotografií bude líbit. Náhledy jsou klikatelné a dají se posunovat, tak toho využijte. Níže, pro případ že by byl zájem, dávám všechny fotografie ve vysokém rozlišení, pokud by chtěl někdo jako tapetu.

Fotografie ve vysokém rozlišení

Krásný začátek dne, pomyslel jsem si při pohledu na velkou ručičku utíkající před menší a tlustější sestrou, která právě obydlela pozici 14. hodiny. Počasí přálo. Slunce si vzalo dovolenou a volba záskoku padla na ponurou mlhu. Nic mě nenutilo opustit místnost a kochat se přírodou či se nadýchat čerstvého vzduchu. Zase jeden den, kdy se nemusím chlácholit a hledat výmluvy, které by omluvily neomluvitelně rozsezený zadek. Den nemohl vypadat lépe, ledaže... ledaže by se stalo něco, po čem vaše AlterEgo touží, po čem žádá každým dnem...

U dveří zazvonil zvonek a odstrašil mé hříšné myšlenky na práci. Při cestě zjistit, kdopak si to žádá moji okamžitou pozornost, jsem krom myšlenek o nesmrtelnosti brúka, přemýšlel, proč už jsem dávno nevyměnil šíleného slona v kastrólu, kterého používáme jako zvonek, za nějaký méně náladoničivý zvuk. Rady tchýně, hity Evy a Vaška, cokoliv.

Na další nápady však nebyl čas. Otevřeli se dveře a naděje na skvělý den byla rázem vyšší. Jsou tu. Přímo u tvých dveřích.

Svědci Jehovovi

Krom, pro mě typičtějšího (v budoucnu) rozebrání určitého filmu až na kost, ve smyslu pointy, příběhu a subjektivního pocitu, bych rád jednou za týden až 2 stručně popsal filmy, které jsem viděl nedávno, nebo si zaslouží být popsány. Snad vám občas budou inspirací pro váš výběr, popřípadě místem k diskuzi. Dnešními třemi kousky se staly posledně viděné filmy. Miami Vice, Big Lebowski a Control.

Člověk je tvor dychtivý, toužící po stále lepších zážitcích a pocitech. Touží mít více peněz, které mu tyto požitky zprostředkují. Chce si užívat života, protože zítra už mu to nemusí být dopřáno.

Buďme rádi za tyto fakta, která nás ženou kupředu. Pokud nejdeme přes mrtvoly, nemáme se za co stydět. Chtít více a lepší je přirozená vlastnost. Je to pouze jedna strana naší požitkářské mysli a při honbě za ní často zapomínáme na tu druhou - detaily

Zamilujte se do detailů, mějte z nich radost a nenechte je zevšednět. Stovky detailů tvoří vaše životy a defakto formují vaši osobnost. Byla by škoda, kdybyste si to za honbou za větším a lepším neuvědomili.

Netančím radostí, když se probudím do nového dne, ani nezpívám štěstím, když v Kauflandu koupím rohlík za necelou korunu. Kladu však větší váhu věcem, nad kterými by se ostatní pousmáli a považovali je za samozřejmé nebo zbytečné. Občas se s vámi v sekci AlterEgo podělím o drobnosti, které jsou pro mě více než všední záležitostí. Nestydím se za to, protože...